České Švýcarsko

Mia letos oslavila své čtvrté narozeniny stylově hned dvoudenním výletem do nádherného Národního parku České Švýcarsko. Musím říct, že krajina tam je naprosto úchvatná a nemůžu se dočkat až se tam zase někdy brzy vrátíme a snad i na delší dobu. 

Na cestu do Hřenska (našeho startovního bodu pro první den) jsme vyráželi z Hradce Králové, kdy cesta trvala kolem dvou a půl hodiny. Dovolím si tvrdit, že najít parkovací místo v Hřensku když je venku krásné počasí, které k výletům přímo vybízí je ''challenging'' už od prvního okamžiku. Místo jsme ale nakonec našli a mohlo se vyrazit k Pravčické bráně.

První úsek vede kolem silnice, což moc volnému pobíhání pejsků nepřeje, ale po nějakých dvou kilometrech se člověk ocitne v lese, a to potom teprv začíná to pravý čmuchací objevování. Vždycky mám největší radost z toho, když je cesta natolik dog friendly, že i Sadinka může užívat té volnosti (prostě když ten pes nemá kam jinam utéct, než jít tou samou cestou jako vy tak je to ukázková situace). Nahoru to nebylo nijak příliš náročné, ale lidma to bylo poseto všude. Jako hlavní pozitivum beru to, že na Pravčické bráně jsou přijímány karty! Pro zapomnětlivce na vybírání jako jsem já je to opravdu užitečná věc. Takže se můžete v půlce cesty krásně občerstvit a nabrat sílu na tu zpáteční. Dolů se jde sice tou samou cestou, ale to má taky něco do sebe, protože už ji máte aspoň okouklou a tak přesně víte, kde ty vaše mazlíky můžete pustit na volno.

Pravčická brána

Náročnost: nenáročné, kolem 15 km

Trasa: parkoviště v Hřensku, poté asi 2 km po silnici a následně cesta lesem, cesta zpět stejná

75% trasy je možné mít pejska na volno, pouze začátek (a konec) je vedený podél silnice, jinak lesem

Noc jsme strávili v nádherném penzionu v Krásné Lípě (doslova), kde jsou pejsci za poplatek vítání. Druhý den na nás čekal další výlet, který byl o něco náročnější, protože se nešlo tolik lesem a červnové sluníčko už to umí pořádně rozehřát. Tentokrát nás čekala okružní cesta přes Jetřichovské vyhlídky (Mariina, Vilemínina a Rudolfův kámen) až na vrcholky skal. 

Jetřichovské vyhlídky 

Náročnost: o něco náročnější než Pravčická brána, ale kratší                    poslední úseky před vyhlídkami náročnější (jedna není vůbec pro pejsky vhodná - možnost přivázat je dole u zábradlí)                                                   kolem 8-10 km 

Trasa: parkoviště v obci Jetřichovice, krásný okruh s třemi rozcestími na vyhlídky, po cestě není možnost žádného občerstvení

95% trasy je možné mít pejska na volno

 Autem jsme dojeli do obce Jetřichovice, kde jsme ho nechali a vyrazili vstříc novým dobrodružstvím po červené turistické značce. Celý okruh měl kolem 8-10 km a na procházku byl tak úplně ideální. Jediné mínus bylo žádná možnost občerstvení cestou, a proto doporučuji hodně vody s sebou! Příjemným faktorem bylo také menší množství lidí než na Pravčické bráně. Celá cesta vedla přírodou, a tak mohly obě holky běhat a krásně si užívat volnosti. Ne všechny vyhlídky však byly úplně dog friendly a proto Sadinka čekala většinou na rozcestí. Na jednu vyhlídku vedl dokonce žebřík, a tak na nás holky počkaly obě. Nedaleko jsme potom objevili napůl přírodní koupálko v kempu v Jetřihovicích, kde jsme se krásně ochladili (holky teda nee, ty pro tyhle účely využily nedalekou řeku).

Cestou zpátky domů jsme potom úplnou náhodou jeli kolem Panské stěny, což bylo velmi příjemným zakončením už tak moc povedeného výletu.